Sledujeme historické playoff?
07. 06. 2018, 21:30 » Analýzy - Autor: Nbasket.cz
(zdroj: Nbasket.cz)
S blížícím se koncem letošního ročníku NBA se nabízí otázka, jak velké jsou výkony LeBrona Jamese? Zámořský server ESPN vydal tabulku pěti historicky nejlepších výkonů ve vyřazovací části. V této tabulce se zaměřili na nejlepší celkové výkony v playoff od roku 1978, a to s ohledem na všechny hlavní statistiky, včetně odehraných zápasů a koeficientu efektivnosti hráče.
1. Michael Jordan, Bulls 1991: 17GP, 31.1PPG, 6.4RPG, 8.4APG, 32.7USG
První titul jednoho z nejlepších hráčů všech dob. Ve věku 28 let se Michael Jordan dočkal svého prvního titulu, když ve finále dokázal se svým týmem porazit Los Angeles Lakers a sám získal cenu pro nejužitečnějšího hráče finále NBA. Není žádným překvapení, že jedna z šesti cest Jordana za vítězstvím v celé NBA vévodí této tabulce.
Bulls v tomto playoff postupně narazili na celky New Yorku (3-0 sweep), Philadelphie (4-1) a Detroitu (4-0 sweep). Právě v sérii proti Pistons se ukázala Jordanova výjimečnost, kdy jeho úspěšnost střelby dosahovala téměř 54 %, ale své nejlepší výkony si nechal až na samotné finále. Jordan zaznamenal ve finále proti Lakers čtyřikrát double-double přičemž průměroval 31.2 bodů a 11.4 asistencemi na zápas a hlavně díky jeho výkonům dokázali Býci zvítězit ve finále 4-1 na zápasy.
Bilance 15-2 v celém playoff byla pro Chicago nejdominantnější za celou Jordanovu éru, když dokázali přestřílet své soupeře o téměř 12 bodů na zápas a obě prohry které utrpěli byly pouze o 2 body!
2. LeBron James, Heat 2012: 23GP, 30.3PPG, 9.7RPG, 5.6APG, 33.4USG
První titul krále Jamese, který ve finále proti Oklahomě City Thunder získal taktéž cenu "Finals MVP" a ve svých 27 letech se konečně dočkal prstenu pro vítěze NBA. Ve srovnání s prvním titulem Michaela Jordana byla cesta floridského celku podstatně těžší a James dokázal dotlačit svůj tým k titulu i přes velké potíže.
V konferenčním semifinále se Heat postavili týmu Pacers. Když prohrávali 2-1 v sérii a také v poločase zápasu č.4, tak James dokázal, proč si zaslouží být na druhém místě v tomto žebříčku. Proti Indianě zaznamenal 21 z 40 bodů a 13 z 18 doskoků v druhé půli a dovedl tak svůj tým k výhře nejen v zápase, ale později také v celé sérii (4-2). Miami čelilo v šestém utkání přímému vyřazení z konferenčního finále proti Bostonu, ale James odpověděl 12 po sobě jdoucími koši a celkovými 45 body. Své výkony korunoval v zápase číslo sedm, kde zaznamenal 31 bodů a dovedl svůj tým k výhře 4-3 na zápasy.
V samotném finále pak Miami dokázalo porazit Oklahomu 4-1 a LeBron James hlavně díky výhře ve vyrovnaném druhém zápase dokázal získat svůj první titul. James v tomto playoff také dokázal svou dominanci, když mu chybělo pouze 6 doskoků, aby se stal druhým hráčem v historii a napodobil legendárního Oscara Robertsona s průměry nad 30 bodů, 10 doskoků a 5 asistencí v playoff.
3. Tim Duncan, Spurs 2003: 24GP, 24.7PPG, 15.4RPG, 5.3APG, 3.3BPG, 26.4USG
Na pohled ne tak dominantní statistiky, jako u předchozích dvou hráčů, ale celá NBA stále obdivuje Tima Duncana za to, co dokázal se San Antoniem v roce 2003. Ve 27 letech byl nejlepším hráčem finále a hlavně díky němu mohli Spurs oslavovat titul.
V roce 2003 začala velká proměna celého týmu Spurs, David Robinson byl na odchodu do důchodu a na perimetru měl tento tým vést Tonyho Parkera, jenž hrál teprve svou druhou sezónu a Manua Ginobiliho, který byl dokonce nováčkem. Tony Parker (14.7 PPG) a Stephen Jackson (12.8 PPG) byli jediní dva hráči po boku Duncana, kteří dokázali průměrovat alespoň 10 body na zápas. Přes všechny tyto okolnosti se dokázali Spurs probojoval do finále NBA, a to přes týmy Lakers, kteří mohli vyhrát svůj čtvrtý titul za sebou a Dallas Mavericks, kteří zaznamenali 60 výher v základní části, ale v bojích proti týmu ze San Antonia se museli obejít bez německé hvězdy Dirka Nowitzkiho. Obě tyto série vyhráli Ostruhy 4-2 na zápasy.
Ve finále je čekal tým New Jersey Nets. Duncan dokázal proč se zrovna jeho výkony zapsaly do historických tabulek, když průměroval 24.2 body, 17 doskoky, 5.3 asistencemi a 5.3 bloky na zápas. Svůj největší výkon si však nechal až na poslední šestý zápas série, ve kterém zaznamenal obdivuhodnou statistiku 21-20-10-8 a stal se prvním hráčem za posledních 27 let, který dokázal zaznamenat výkon 20+20+10. I díky tomu si Duncan připsal druhý titul v NBA.
4. Shaquille O'Neal, Lakers 2000: 23GP, 30.7PPG, 15.4 RPG, 2.4BPG, 31.3USG
Jeden z nejdominantnějších podkošových hráčů všech dob pomohl Lakers k tříleté nadvládě nad celou NBA. populární Shaq byl jeden hlas od toho, aby se stal prvním jednohlasně zvoleným MVP ligy. S výkonem 15.4 doskoků na zápas se stal po Duncanovi druhým nejdominantnějším podkošovým hráčem v moderním basketbale. O'Neal doskakoval téměř 20 % všech možných doskoků a zaznamenal nejlepší playoff své kariéry.
Shaquille O'Neal byl v celém playoff k nezastavení, ve čtyřech prvních utkáních měl průměr 41.8 bodů na zápas se střelbou dosahující 61 %, ale své umění dokazoval především v rozhodujících zápasech. Zaznamenal 30 bodů a 18 doskoků v páté hře prvního kola proti Sacramentu, ve hře č. 7 proti Portlandu měl sice “pouze“ 18 bodů a 9 doskoků, ale 9 bodů zaznamenal během šňůry 28-7, ve které se Lakers dokázali vrátit z 15 bodového deficitu a postoupit tak do velkého finále. Shaq zasloužen získal svůj první prsten, když nastřílel 41 bodů v šestém zápase finálové série proti Indianě. Zároveň to byl jeho třetí duel ve finálové sérii, kde zaznamenal 40 a více bodů.
5. Michael Jordan, Bulls 1993: 19GP, 35.1PPG, 6.7RPG, 6.0APG, 38.0USG
Nejproduktivnější playoff kariéry Michaela Jordana. Taktika Bulls byla jasná, využít Jordana jako zbraň a tato taktika se nakonec ukázala jako správná, když zakončoval 38 % všech útoků Chicaga, čímž stanovil rekord všech hráčů, kteří kdy získali titul. Legenda celé NBA také zaznamenala historickou vyřazovací část, když trefila 28 tříbodových pokusů s téměř 40 procentní úspěšností (obojí osobní rekordy).
S bilancí 7-0 v prvních dvou kolech se Bulls chystali na silný tým Knicks, který měl výhodu domácího prostředí. Poté, co byl Jordan jen pár hodin před druhým zápasem spatřen v kasínu, se mu vůbec nevedlo (12/32 z pole) a Knicks se ujali vedení v sérii 2-0. Následně však Jordan dokázal doma odpověděl 54 bodovým výkonem a triple-doublem (29/10/14) ve hře č. 4. Po těchto dvou hrách si Chicago dokázalo udržet formu a postoupilo nakonec až do finále, ve kterém narazili na silný Phoenix vedený Charlesem Barkleym.
Ve finále dokázal Jordan, proč je považován za nejlepšího hráče historie, když průměroval 41 bodů na zápas a třikrát dokázal skórovat 40 a více body. Tyto výkony korunoval v utkání číslo čtyři, ve kterém zaznamenal 55 bodů (střelba 21/37) a připsal si další z jeho šesti titulů.
Autor: Rostislav Sikora