Je 21. červen 2019, což znamená jediné: po roce se opět uskuteční draft NBA. Mladík Terence Davis sezve rodinu a několik přátel do luxusního hotelu a doufá, že brzy uslyší své jméno a splní si dávný sen. Přichází 48. volba a skupina hostů propukne v nadšení – to však okamžitě vystřídá zklamání. Vybrán byl Terance Mann, nikoli Davis, jehož jméno nakonec nezaznělo vůbec. „Tohle není konec, ale jen začátek,“ prohlásil tehdy odhodlaně. A měl pravdu.

Když rodák z Mississippi ukončoval střední školu, mohl si vybrat jednu z dvaceti univerzit, které mu, nadějnému fotbalistovi, nabízely stipendium. Druhou možností byl univerzitní basketbal, ovšem s omezenějšími možnostmi: nabídku tehdy talentovanému rozehrávači podalo pět škol. Pro lidi kolem Davise se situace jevila jasně: volba padne na fotbal. On sám však přemýšlel jinak.

Zamířil do Ole Miss, kde chtěl udělat další krok k vytoužené NBA. Na tradiční univerzitě v místech svého rodiště nepředváděl špatné výkony, pozvánku na úvodní tréninkový kemp před draftem nicméně neobdržel. Příležitost se naskytla až později, když se dostal na elitní kemp G-League. „Někdo se zranil, a tak se rozhodli pozvat mě. Když jsem přijel, ani neměli dres s mým jménem,“ zavzpomínal Davis.

Slušné výkony na kempu ho tentokrát do nejužšího výběru dostaly. Davis nezklamal, načež jeho sny začaly nabírat reálnější rysy. „Cítil jsem se dobře. Těšil jsem se, že během draftu uslyším své jméno.“

Terence Davis can’t ask for more. 💯👌#WeTheNorth #Raptors pic.twitter.com/8NqnWIQOHc

— Raptors Nation (@RaptorsNationCP) 26. listopadu 2019

Žel, to se nakonec nestalo. „Nebrečím, ale můžete slyšet, jak se mi třese hlas,“ řekl tehdy zklamaný basketbalista nejbližším přátelům.

Jak se však říká, každý pád je pohybem vpřed. Davis se rozhodl odmítnout několik nabídek na dvoucestný kontrakt: věřil totiž, že má na víc. Vsadil tedy vše na Letní ligu, kde se představil v dresu Nuggets. Hned při debutu se blýskl 22 body – a právě tento výkon byl klíčový. Ozvali se Raptors, a sice s nabídkou garantovaného kontraktu v hodnotě necelých 900 tisíc dolarů.

„To snad ani nemůže být pravda,“ jásal Davis v rozhovoru s agentem. A nutno podotknout, že úřadujícím mistrům se důvěra vyplatila. Po nevýrazných výkonech z úvodu sezóny se 193 centimetrů vysoký hráč rozkoukal a dnes hraje pravidelně přes dvacet minut na zápas. Nejlepší výkon si schoval na listopadové utkání proti Orlandu, v němž si připsal 19 bodů, osm doskoků a pět asistencí.

Sen si tedy mladý křídelník splnil dokonale. Ba co víc: jede nad rámec. Díky vysokému sebevědomí patří k překvapením letošního ročníku – průměrně přispívá 6,7 body, třemi doskoky a dvěma asistencemi. „Jsou kluci, kteří jsou stejně talentovaní jako já, akorát si nevěří,“ prozradil recept na úspěch.

Skvělá práce skautů

Kromě Davise je ovšem nutné vyzdvihnout i skauty Toronta, kteří v posledních letech odvádí výbornou práci. Stačí se podívat na dvě důležité postavy letošního finále. Pascal Siakam byl vybrán ke konci prvního kola jako 27. volba. Jeho průměry v tomto ročníku? Skvělých 25 bodů, 8,6 doskoku a necelé čtyři asistence na zápas.

Další tahoun Raptors, Fred VanVleet, nebyl stejně jako Davis draftován vůbec. Letos si připisuje přes 18 bodů a sedm asistencí na zápas, navíc pak má s nováčkem v týmu leccos společného. Za prvé: i on musel kousat zklamání z draftu. Za druhé: uspořádal večírek, kde prohlásil: „Můj příběh nekončí. Tohle je teprve začátek.“ Nu, a zbytek už znáte – bez něj by mělo Toronto v posledním finále s Warriors podstatně složitější práci.

A jedna perlička na závěr. Davis po hořké draftové noci sdílel na Twitteru video s VanVleetovými slovy. Ani ho nenapadlo, že za pár měsíců bude nastupovat po jeho boku v dresu úřadujících mistrů...

Tvrdá práce a odhodlání zkrátka přinesly ovoce. Zaslouženě.

Started from the bottom, and now he’s a Raptor. The story of surprising undrafted rookie Terence Davis. https://t.co/Z0KSKrlDy4 #NBA #Raptors #OleMiss

— Marc J. Spears (@MarcJSpearsESPN) 26. listopadu 2019